Tanec nebo Láska 5.kapitola

1. března 2012 v 20:07 | Katherine |  Tanec nebo Láska (Příběhy)
Tanec nebo Láska - 5.kapitola

Pár těch diářu jsem si vyfotila a myslela jsem že si jeden ještě dneska vyberu, ale najednou ke mně přistoupila ta prodavačka co mi ukázala všechny ty úžasné diáře "Zlatíčko už budeš muset jít, my už totiž zavíráme". Jenom jsem přikývla a řekla "Na shledanou". Jsem jenom odpověděla a vyšla jsem ven. V duchu jsem si řekla, že ta prodavačka asi neměla vnoučata když mě tak oslovila. Už se stmívalo a já jsem chodila těma nejtemnějšími uličkami. Neměla jsem moc strach, až pak na ulici nebyl ani živáček. Pak jsem ale slyšela nějaké kroky, nechtěla jsem tak rychle panikařit, ale nic jsem nemohla dělat. Zrychlila jsem v kroku, jenže jsem zjistila že i ta osoba zrychlila tak jsem tak zpanikařila že jsem se rozběhla a přála jsem si abych už byla doma.Běžela jsem a u toho jsem se dívala do zadu na tu osobu.Ale pak jsem jenom viděla jak jsem zakopla o kachličku a spadla jsem na kolena. Ale rychle jsem se zvedla a běžela jsem dál. Už mi zbývala jenom jedna cesta a už jsem byla doma. Rychle jsem zalezla za branku, zamknula jsem ji a dívala jsem se, jestli náhodou ta osoba nebude na ulici. Ale na ulici nebyla ani jedna živá dušička. Přišla jsem domů a taťka seděl na gauči a četl si noviny, Ema byla v pokoji a mamka na mě z kuchyně vykřikla ,,Přišla jsi akorát, je večeře!". Myslela jsem, že bude na mě naštvaná, že jsem přišla pozdě domů, ale nic. Tak jsem zamířila do obýváku abych se ujistila kolik je hodin, ale teprve bylo 17:30 hod. Na chvíli jsem dávala pozornost televizi, ale pak zase mamka řekla ať jdeme jíst, ale to byla fakt ta poslední věc na kterou bych chtěla myslet. Přišla jsem tedy do kuchyně a mamce jsem řekla že teďka nemám hlad, že jsi to vezmu poději. Mamka jenom přikývla "Fajn. Večeři budeš mít v kuchyni na stole a řekni Emě, ať už jde dolů". Taky jsme jenom přikývla a běžela jsem po schodech nahoru. Zaklepala jsem na dveře a otevřela jsem je. Ema ležela na posteli a četla si,,Je večeře, máš jít dolů", ale Ema jenom zavrčela "Hm, fajn a co mám udělat? Zvednout se a jak na povel jít dolů?!" Byla jsem na ni strašně naštvaná, doslova mi pila krev, vykřikla jsem na ni tak, že málem spadla z postele "Můžeš mi říct co jsem ti tak strašného provedla, ty si naštvaná jenom kvůli toho že jsem ti řekla pravdu? To teda nechápu tak jestli ti to udělá radost, tak nikam nepojedu!". Abych pravdu řekla tak jsem měla na slzy v očích. Ema seděla z otevřenou pusou a asi jsme dost nahlas zařvala protože se mamka ozvala,,Je tam nahoře všechno v pohodě?". Rychle jsme vykřikla že je všechno jak má být. Ema se na mě koukla jenom svým vražedným pohledem a zamířila přímo dolů do kuchyně. Hned jsem šla do svého pokoje a protože se mi nechtělo jít přes chodbu,rozhodla jsem se že půjdu koupelnou (Každá z nás má jedny dveře v pokoji,když se otevřou je tam koupelna.Vlastně máme společnou koupelnu). Přišla jsem do svého pokoje, hodila jsem tašku na zem a převlekla jsem se. Vlasy jsem si stáhla do copku.Vytáhla jsem si mobil a znovu jsem si projížděla fotky z obchodu, kde byli ty úžasné diáře. Pořád jsem nevěděla jaký jsi mám vybrat. Ale už jsme nechtěla přemýšlet, hlavně ne dneska. Zvedla jsem se a zamířila jsem rovnou do tašky. Vytáhla jsem si mobil a zkusila jsem zavolat Týně, ta ale měla záznamník, nechala jsem ji tedy vzkaz "Prosím až si to přečteš tak prosím zavolej mi a za ten dnešek se moc omlouvám, nechápu co se to dneska semnou stalo.". Položila jsme mobil na stůl a zamířila jsem zpět do koupelny. Osprchovala jsme se, převlekla se, vyčistila si zuby a zamířila dolů, do obýváku,abych mohla našim ohlásit, že jdu spát. Mamka na mě zírala a řekla jestli náhodou nejsem nemocná, protože skoro pořád chodím spát v deset hodin, ale dneska bylo teprve devět hodin? A to nebylo u mě zvykem. Odešla jsem rovnou do pokoje, koukla jsme se na mobil a ulehla jsem ke spánku.Už jsme zavírala oči, ale vtom mi zavrčel mobil. Na displeji bylo napsáno: Týna. Jak jsme to dočetla, tak jsem to rovnou vzala. Z Týnou jsme se bavily až do deseti hodin, takže dobrá zpráva byla že nejsem nemocná. J. a ta druhá že se vůbec nezlobí a že to chápe. Bavily jsme se jenom o škole a ….
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Mihelen Mihelen | Web | 2. března 2012 v 13:03 | Reagovat

Čtu to už po druhé. A mám otázku: Kdo ji sleduje!! Povídej. Jako tvoje administrolka chci to věfět!!

2 Katarina Katarina | Web | 2. března 2012 v 14:14 | Reagovat

Jako moje administrátorka ti to bouhžel neřeknu :)Ale neboj už brzy to budeš větět :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama